|
|
MEDITUJÍCÍ ROMANTIK
Hovik Muradjan se narodil v roce 1964. Bylo to v Arménii, v hlavním městě Jerevanu, na dohled od biblické hory Ararat v zemi slunce, hor, kamení, stepní trávy, v zemi s osudem podobným každé malé zemi: s dějinami nadvlády silnějších, s dějinami bojů o samostatnost.V roce 1964 byla Arménie součástí Sovětského svazu a jmenovala se Arménská socialistická republika. Po tragickém zemětřesení v roce 1988 hledá naději pro nový život mimo svou zem a po návštěvě Čech roku 1992 se rozhoduje i s rodinou přesídlit do Prahy. Dnes žije na jednom pražském sídlišti v panelovém domě, ne nepodobnému těm v Jerevanu. Má šťastnou rodinu, ateliér blízko bytu, maluje a vystavuje. Jeho tmavé oči se však dívají přes pavučinu nostalgie, jeho krev ředí meditace a srdce romantika hledá lomené barvy jasu. A také to může být úplně jinak. To si jen hledám alibi pro titulek.
Zastavme se v ateliéru, prohlédněme si obrazy.
Hovik Muradjan vyrůstal v rodině, kde otec byl též malíř a tak jeho odborné vzdělání /Škola umění Jacoba Kojoiana, a Střední umělecká škola Panose Terlemeziana, absolvované v letech 1976-1984 v Jerevanu / bylo iniciováno otcovým vzorem. Kulturní inspirace, hudba, divadlo, literatura atd. je pravděpodobně dědictvím školy a symboly zmíněných umění nacházíme nejen v ranných dílech malíře, ale i v pracích pozdějších. Co však umělec opouští záhy je technika roztírání barev. Pastózní plátna se rychle mění v jemně barvené a ohraničené plochy. Ohraničenost tvarů je typický prvek Muradjanových pláten. Někdy je plocha rozdělena geometricky do pravoúhlých obrazců, jindy naopak umělec využívá jakékoliv oblouky v abstraktní seskupení hmoty. Nikdy však nezůstane u tohoto artistního stavu. Najdeme v kompozici část figury, aktu,hudebního nástroje, předmětu denní potřeby. Rácio nutící k meditaci nacházíme v obrazech ještě pozdějších. Plátno se plní technickými artefakty symbolizujícími čas, řád, ale stejně tak tajemno, snahu poznávat, hledat, klást otázky. Jaké otázky si autor klade, je z obrazů zřejmé. Nevím, jestli spatření světa pod biblickou horou Ararat Hovika přibližuje k archetypálním nutkáním po existenci záčátku, nebo jestli jeho Noe a scenérie ráje jsou jen kalkulem, ale zmíněné motivy nelze v jeho díle přejít. Nejde jen o exteriér, pozice a gesta postav odkazují na duchovní rozměr sdělení. I výtvarná podoba zvířat má specifickou muradjanovskou charakteristiku. Koně obzvlášť odkazují k arabskému dědictví. Obrazy Hovika Muradjana nejsou agresivní, mají uklidňovat, tak jako uklidňují jejich autora. Mají smiřovat, jako smiřují jejich autora. Největší důkaz o této teorii přináší do obrazů žena, která je mírná, často s odvrácenou hlavou, s nečitelným obličejem. Ale je-li poskytnut akt celé postavy, vidíme kultivovanost a vyrovnání, až nečekané u čtyřicetiletého umělce.
Pro milovníka umění je štěstí, že Hovik Muradjan obohatil naši výtvarnou scénu. Obohatil tak nás.
Petr Cincibuch
Hovika Muradiana obrazy,grafiky a sochi, chraňeni autorskym pravem,zakona c. 121/2000 Sb.,
|
|
|
|
